Jak jsem začala s ECO domácností

Úplně na začátku byla touha něco změnit. STOP. Musím k vám být upřímná, nebyla. První nápad vytvořit svůj vlastní eco produkt do naší do té doby ne příliš eco-bio políbené domácnosti přišel s těhotenstvím. Musela jsem víc odpočívat a s tím přišly chvilky, které jsem neměla čím vyplnit a tak jsem se vrhla na svůj první eco čistič nádobí.

Nijak složité to nebylo, spíš jsem byla zvědavá na funkčnost. Slila jsem 250 ml kastilského mýdla, 250 ml vody a asi 15 kapek esenciálního oleje. Promíchala, nanesla na houbičku a rovnou se vrhla na špinavé nádobí. Z několika ingrediencí hotový zázrak:-), i když asi tak oslněná jsem na první pokus nebyla. Ten hlavní přínos, ale byl, že mi svou vůní nedráždil žaludek.

Začala jsem se zajímat víc a postupně zkusila šumivky do toalety, přípravek na mytí oken, seznamovala jsem se s kouzlem čištění jedlou sodou nebo octem... z nějakého neuchopitelného důvodu se mi hned dýchalo lépe:-) neeeee, po tom octu, ale s pocitem, že něco málo dělám pro naši planetu.

V druhé fázi - narození Lili - jsem začala hledat vychytané eshopy s eco věcičkami. Ten, co mi nejvíce svou komplexní nabídkou přirostl k srdci je Econea a můj první výrobek od nich (ti, kteří mě sledují na IG, ví) bylo samozřejmě vejce. Ovšem ne ledajaké:-) EcoEgg prací vajíčko je prostě boží záležitost. Ze začátku jsem s ním prala jen miminkovské věci, ale po letech už peru jen s ním. Nejen, že je rozložitelné, vhodné pro alergiky a ročně s ním ušetříte až 40 plastových obalů, ale kolik peněz navíc vám zůstane na kontě. 70 pracích cyklů totiž zvládne jedno vajíčko s náplní za 370 kaček. Certifikací tohle všechno uznale odkývala i organizace Allergy UK. A vykutálená vajíčka ocenila i samotná britská královna.

S příchodem miminka do domácnosti jsem musela omezit svou úchylku na pálení svíček. O to víc jsem pátrala po těch kvalitních, co budou vyhovovat mým čichovým buňkám a zároveň s nimi nic nepokazím. Narazila jsem na čistě elegantní ve stylu scandi Eco candles by Ego dekor Friendly z Bonami. Některé vydrží hořet až 60 hodin a jsou vyráběné z rostlinných a živočišných tuků. Svíčky při hoření nestékají, ale propadají se dovnitř, což je další obrovské plus.

Běžně u mě v domácnosti dnes najdete i svačinové sáčky z recyklované bavlny, dřevěné dózy a boxy nebo odpadkové koše na tříděný odpad, ale vedle nich mám i věci, které prostě lehkou chemií nebo ne úplnou slučitelností s přírodou zavánějí. Jsem zastánce nic nehrotit a prostě třeba k bezodpadové domácnosti jsem ještě nedošla. Pssssssst, asi ani nedojdu. Ne, že bych nechtěla, ale zatím mám prostě jiné životní priority a těm se hodlám věnovat na 200%. Ale snaha se doufám také počítá.

Takže mé doporučení na závěr - každý podle svého přesvědčení. Po lehoučku zkoušejte co vám sedí a nepropadejte panice, že vám třeba přírodní šampon jedné značky vlasy neumyje podle vašich představ nebo, že se po něčem můžete i osypat. Jak já říkám - všeho s mírou a vyváženě.

I když nejsem úplný ecoholic, ale jen příležitostná eco dyi matka, mám dobrý pocit u srdce, že vším, co nyní v naší domácnosti máme eco, dělám pro naši planetu strašně moc. A jak všichni víme (a nikdy to tak bohužel nebude), kdyby to dělal každý, máme vystaráno. Přesvědčovat tady ale nikoho nechci, každý k tomu, ať už z jakéhokoliv důvodu (většinou jsou to alergie, kožní onemocnění nebo zkusit ušetřit přírodu i svou peněženku) musí dojít sám.